Komentáře: Můj táta rocker a já

Od: Vašek Šámal

Vašek Šámal — Thu, 20 Dec 2007 13:42:13 +0000

bigbít nezahyne (už jsem to napsal pod článek v Respektu)
Pěkné a dojemné.
Měl jsem to štěstí, že jsem zažil Jazzové dny v Lucerně sedmdesátých let. To byla smršť rozmanité muziky od Introviče až po Horáka s Kovárnovou (tedy od Hanspaulky po moderní vážnou muziku). Bylo tam strašně moc nadšení a hlavně jsme fandili všemu co mělo drive. Od té doby jsem pak vnímal rozmanité věci, i tu operu (sem tam). Rocková muzika se časem vyvíjela, přišly všelijaké disko módy… Došel jsem k názoru, že Zeppelíni jsou jen jedni a nemá cenu chodit na podezřelé moderní změkčilce. Tak se stalo, že jsem asi dvacet let nebyl na pořádným bigbítu. Až minulou neděli jsem jel do Lucerny vyzvednout patnáctiletou dceru na koncert Vypsaný fixy. Přišli jsme s maželkou (46) víc než hodinu před koncem. A bylo to ono. Byl to sice jinej bigboš než za mlada, ale rytmus a grády to mělo. A taky tu očistnou relaxační sílu. Dost jsme si to užili a půjdeme zas. Jen hřívou už jsem pohazovat nemohl, zbytky vlasů stříhám na trojku. Když to šlape, svět je v pořádku. Pozdravuj tátu

Od: Martina

Martina — Tue, 18 Dec 2007 21:43:05 +0000

Zuzano
to je úžasný, že jste se do toho Londýna dostali. Jste první člověk, o kom vím, že ten lístek získal. Jsem radši o to, že padl na tu správnou půdu. Zdravím Vašeho tátu. Užívejte si s ním ještě další a další koncerty. Já se taky snažím, jen někdy tátovi nestačím.

Od: Zuzana

Zuzana — Tue, 18 Dec 2007 09:35:14 +0000

Londyn
Martino, skvely clanek! Mám pocit, ze občas vyprávíte i o mém tátovi 🙂 Nedá mi to se nepodělit o svůj příběh: vzhůru do Londýna na Led Zeppelin 😉 S tátou jsem však nejela já ale můj manžel. Bylo to dojemné. Když jsem je vyzvedávala na letišti po příletu, táta měl v očích slzy. Pro Led Zeppelin by dýchal. Vlastně když nad tím tak přemýšlím, tak jsou mu vlastně souzeni: Plant měl v Praze konzert přesně v den, kdy tátovi bylo 50 (šli jsme samozřejmě celá rodina) a to, že jsme vyhráli možnost si koupit lístky na Londýnský konzert z 20 milionů, je taky ohromná náhoda. Takže ať žijí rockoví tátové!

Od: Halina

Halina — Tue, 11 Dec 2007 19:08:34 +0000

dneska večer
Milá Martino, za inspiraci k poslechu a za labužnický text, dík

Od: kimm

kimm — Fri, 30 Nov 2007 12:46:38 +0000

to Martina, to otec
To je super, že jsou dvě Lužné. Ať žijí Lužné a všichni správní rockeři v nich … 🙂

Od: otec

otec — Fri, 30 Nov 2007 11:57:37 +0000

to kimm
Ne, jedná se o Lužnou u Rakovníka, ale s Lužnou na Lidečsku máme družbu a jezdíme tam na kole.

Od: kimm

kimm — Fri, 30 Nov 2007 00:31:34 +0000

Nádherný článek,
Martino. Ještě, že jsem nešel před chvílí spát, jak jsem měl původně v úmyslu. Stálo to za to. Vy jste úplné zjevení. Já se narodil, tak odhaduji, deset let po vašem tatínkovi. Ale radost mi ta muzika dělá stejně jako vám. A ta vaše Lužná, to je u nás na kotároch u Pulčin nebo neé ?

Od: drozdice

drozdice — Thu, 29 Nov 2007 12:25:36 +0000

tata bude rad
opravdu na jeden nadech, ale bez Vaší mamuše glosátorky by to nebylo ono 🙂 píšeš skvěle břenáku

Od: JS

JS — Thu, 29 Nov 2007 09:59:46 +0000

Uzasnej prispevek,
fakt az dojemny jak pise Ivan. Desne me nekdy stve, ze jsem se nenarodil o 5 let drive a nebylo mi tak alespon 15 kdyz byla revoluce a vsechen underground sel na povrch, do klubu. Zavidim tu Patti Smith (kde jsem tenkrat kurna byl?), Floydy a Black Uhuru!

Od: asf

asf — Thu, 29 Nov 2007 00:32:43 +0000

Začátek k přemáhání, ke konci stesk z konce
Skoro Vás podezírám z toho, že máte neskonale sympatické rodiče. Donutila jste mě přemýšlet…, proč jen já na žádném pořádném koncertu nebyl. Asi mi bylo líto peněz. Nicméně jsem si na youtube pouštěl „nejlepší bubeníka, ať si kdo chce co chce říká“ a musím poznamenat, že takhle bych chtělo umět mlátit do všeho. Jenže to ne, všechen rytmus Cobhamovi a asf co? Asfovi nic…